Když jste ve společnosti a zmíníte téma věda, tak máte na celé hodiny, co řešit. Plno lidí zajímá určitá věda, o kterou se zajímají. A určitě se všichni shodnete, že bez vědy bychom byli zaostalí a stále vařili na ohni. Bez vědy bychom nežili život, jaký žijeme teď. Jenom díky vědě víme plno věcí o vesmíru, lidském těle, naší historii a všech možných fyzikálních zákonech. Jen díky vědě víme, co víme teď. Ale víte, co je skutečná věda?
Když se někoho zeptáte, co považuje za skutečnou vědu, tak uslyšíte různé názory. Někdo považuje za skutečnou vědu astronomii, jiný historii a někdo dokonce filologii. Co člověk, to jiný názor. Ale podle mnohých jsou největší věda vztahy. A je to pravda. Lidé zkoumají vztahy staletí a stále nemohou přijít na její vzorec. Určitě jste zaznamenali v televizi různé pořady ohledně vztahů. Opravdoví profesionálové zkoušejí dávat dohromady úplně cizí lidi a zkouší, jestli podle jejich výpočtů dokáží být kompatibilní. Ale dá se taková věc vůbec vypočítat? Člověk přeci nejde dát do určitých tabulek a posuzovat ho. Kdybychom byli roboti, tak by nás stačilo naprogramovat, abychom se zamilovali do jiného robota. Ale u lidí to nejde. Ale proč tomu tak je?
Lidé si zvykli, že na všechno znají odpovědi. Ale co se týče vztahů, tak nemají žádné odpovědi. Lidé dokáží propočítat, který člověk by se hodil k druhému člověku, ale zapomínají na to důležité. A tím je, že mezi dvěma lidmi musí přeskočit jiskra. Musí mezi nimi působit chemie. Pokud k sobě dáte dva cizí lidi, kteří se znát nebudou a hned na první schůzce mezi nimi nepřeskočí jiskra, tak je můžete klidně zavřít do klece. Ale nic z toho nebude. Jediné, co ucítí je odpor. Lidé se musí smířit s tím, že ne na vše budou znát odpovědi. Vztahy jsou věda, o kterých se můžeme učit. Ale nikdy je nepochopíme, jak přesně fungují.
