Problém s transsexuálními sportovci se projevuje zejména v ženském sportu. Jedná se o to, že lidé, kteří se narodili jako muž a jsou pře operováni na ženu, tak i přesto, že berou hormony mají stále mnoho atributů mužských. Tito lidé mají mnohem větší fyzickou sílu než biologické ženy a tím pádem mají velkou výhodu v disciplínách, kde je fyzická síla potřeba.
Je pochopitelné, že i po tom co člověk projde změnou pohlaví, tak stále chce sportovat, jenže ještě není úplně ujasněno jak by se s těmito lidmi mělo srovnávat. Ve sportu se disciplíny dělí na ženy a muže kvůli tělesných predispozicí. Muž má silnější tělo a má ho i jinak stavěné než žena.
Dnes se čím dál více objevují na závodech sportovkyně, které prošly změnou pohlaví a porážejí biologické ženy, které jsou talentované a trénují celý svůj život.
Problém s transsexuálními lidmi se zejména projevuje v atletice. Běh na krátkou trať vyžaduje velkou sílu a naopak běh na dlouhou trať velkou výdrž. Obě tyto vlastnosti mají muži biologicky lépe vyvinuté a ženy se s nimi mohou jen velmi těžko rovnat.
Dnes je již několik omezení z hlediska hladiny testosteronu v krvi, při jaké ještě mohou sportovkyně závodit s ženami a při jaké už ne. Nesnáze však přicházejí ve chvíli, kdy se objeví žena, která má v krví přirozené více testosteronu, tedy je to biologicky žena, ale zkrátka má více mužského elementu. V ten moment se těžko hledají pravidla, jak omezit výkyvy mezi férovostí a přitom nediskriminovat kohokoliv.
Mnoho biologických žen sportovkyň se již dnes ozývá a volá po vyřešení této situace. Je velmi frustrující závodit s někým, kdo má výhodu, na kterou vy nikdy nemůžete a ani nechcete dosáhnout.
Je to velmi náročné téma na rozseknutí a bude ještě trvat nějakou dobu, než se dobereme k závěru, ale každopádně je to dnes problém, který se musí řešit.