Internet se stal běžnou součástí našich životů. Podstatně nám jej v mnoha směrech zjednodušuje. Nemusíme již kupovat jízdní řády, abychom zjistili, kdy odjíždí ten který vlak či autobus. Na síti si tyto údaje snadno vyhledáme, a navíc budou i přesnější.
Pokud jde o lidský kontakt, pak sociální sítě jej poměrně dobře nahrazují. Zda je tomu dobře či nikoliv, je na posouzení každého. Každopádně není pochyb o tom, že usnadňují komunikaci s přáteli i s rodinou.
Ovšem právě u sociálních sítí se na chvilku zastavíme. Jsou totiž tím typem internetových stránek, který pro své zobrazení vyžaduje od návštěvníka založení účtu a následné přihlášení Chlorito. Bez něj například na Facebooku nic neuvidíte – jediné, co se ukáže, je úvodní obrazovka, vyzývající k zadání přihlašovacích údajů.
Samozřejmě sociální sítě nejsou jediným místem, kde tuto „bariéru“ najdeme. Příkladem mohou být nejrůznější diskusní fóra či stahovací stránky. Je to jistě nepohodlné, a není divu. Ne každému se chce zadávat své osobní údaje, byť jejich pravost často není ověřována jinak než potvrzovacím e-mailem (i když výjimky se najdou).
Proč tomu ale tak je? Co vede majitele těchto webů k takovémuto kroku? Jistě musí vědět, že si tak snižují návštěvnost a odrazují potenciální klienty. Proč tedy tyto stránky neudělají otevřené?
Důvod je poměrně jednoduchý: ochrana soukromí uživatelů. Kdo má sociální sítě, ví, že lidé tam píší a sdílejí prakticky cokoliv, od toho, co měli k obědu až po své osobní údaje, jako je místo bydliště či zaměstnání.
Není těžké představit si, jak snadno by mohly být tyto údaje zneužity. Aby se tomu alespoň částečně zabránilo, je přístup povolen pouze registrovaným uživatelům. Jistě, není to ani zdaleka dokonalé, většina lidí má v „přátelích“ i ty, které mimo internet vůbec nezná. Je to však lepší, než nic a určitě to pomůže ochránit citlivá data. A o to jde především, ne?
